検索キーワード： 著者 "Vlastimil Vondruška" すべてのカテゴリー

Řeholníci se nepříliš zodpovědně starají o pozapomenutý klášter s panstvím, hříšní poddaní se oddávají zábavě v šenku a neplatí daně. Kdesi pod horami u hranic Českého království se nachází Klášter s rozsáhlým panstvím původně čítajícím desítky vesnic, dnes Bohem i generální kapitulou v Selbru opuštěným a chátrajícím. Spravují ho líní řeholníci a obývají hříšní poddaní. Každý má rád své pohodlí. Čas tu plyne klidně, když do skriptoria Kláštera dorazí královská listina, která náhle po osmdesáti letech od žádosti schvaluje povýšení jedné z vesnic na město.

Historická detektivka od českého mistra tohoto žánru, kde nechybí loupež, mord, láska i zrada. Podle této povídky byl v roce 2009 natočen stejnojmenný film. Oblíbený hrdina Oldřich z Chlumu, zástupce krále Přemysla II. Otakara a správce hradu Bezděz, tentokrát odjíždí z pověření svého panovníka na hrad Vartemberk. Mají se zde konat slavnostní zásnuby rytíře Beneše z Dubé a krásné Ludmily z Vartemberka, jimiž má být potvrzen mír mezi znepřátelenými šlechtickými rody. Během cesty narazí Oldřich na mrtvolu kupce, kterého přepadli a oloupili.

Český rytíř Martin ze Stvolna se na útěku z avignonského vězení octne v potulné herecké tlupě. I zde je mu však v patách inkvizice, v čele se zarputilým Kondrádem z Wormsu, který ho sleduje až do sousední Itálie. Nakonec se Martinovi ze Stvolna přes nejrůznější peripetie podaří doputovat zpátky do Čech. Ještě než se stačí dostat na Pražský hrad, zaplete se do hospodské potyčky a rázem mu hrozí pronásledování nejen mocí církevní, ale i světskou. Nakonec se však přece dostává zpátky do služeb krále Karla IV., který na jeho někdejší zásluhy nezapomněl.

Čtyřdílná kronika vypráví o osudech severočeského podnikatelského rodu Heřmanů od konce 17. století až do zrušení nevolnictví na sklonku 18. století. Životní peripetie členů rodu, kteří se stanou sklářskými a textilními podnikateli, umělci, úředníky i učenci, se prolínají s příběhy rázovitých severočeských postav – hraběcím rodem Kinských, sloupskými poustevníky, polevskými a šenovskými obchodníky, členy tajných evangelických sekt, jezuity i rozmanitými císařskými úředníky a kněžími. V závěrečném dílu tetralogie se vrací Falknovská huť částečně zpět do vlastnictví rodu Heřmanů.

Dobrodružný detektivní příběh se odehrává v renesanční Praze. Román vznikl podle stejnojmenné divadelní hry oblíbeného autora Vlastimila Vondrušky. Hlavními hrdiny je zdánlivě nesourodá trojice – staroměstský rychtář Jan, katovka a zběhlý student teologie. Městský kat, který se až příliš rád dívá na dno číše s vínem, se stane uprostřed noci svědkem vraždy. Pachatelem je neznámý muž v klobouku s pérem, podivnější ale je totožnost oběti – tou je kupec Pelech, který měl být před několika dny pohřben. Ještě než se stačí rychtář vydat po první stopě, dojde k další vraždám a loupeži na radnici. Naštěstí je tu rychtářův bystrý synovec Petr.

Českého rytíře se složitou minulostí Martina ze Stvolna postaví Karel IV. do čela poselstva mířícího do Svaté země ke Kristovu hrobu. Doprovází ho jeho žena Johanka, která však po několikaletém věznění v klášteře zchřadla a její duševní rovnováha zůstává otřesena. Poselstvo putuje přes Horní Uhry až do Transylvánie, kde se však Martin s Johankou proti své vůli ocitají na útěku před spravedlostí. Zdánlivý klid naleznou ve Valašsku nedaleko hranic s Osmanskou říší.

Další příběhy Martina ze Stvolna, odehrávající se v polovině 14. století, zavedou českého rytíře a obchodníka s ostatky svatých opět za hranice Českého království. Když Karel IV. potvrdí jeho sňatek s bývalou manželkou třeboňského kata Johankou, Martin ze Stvolna se pro ni ihned nedočkavě rozjede do Německa, kde ji nemocnou zanechal v klášteře. S hrůzou však zjistí, že se Johanky zmocnil inkvizitor Konrád z Wormsu. Martin stojí před těžkou volbou – buď se vydat do rukou svého někdejšího přítele, nebo navždy ztratit svou lásku. Rozhodne se hrát o všechno, a proto se vrací do Francie.

Kolem hradu Ostrý se šíří tiché zlo. V okolí přibývá vražd a ze šibenice zmizela těla trestanců Poblíž Benešova nad Ploučnicí v severních Čechách budují Vartemberkové pro panovníka hrad Ostrý. Od počátku stavbu provázejí potíže a proto Marek z Vartemberka požádá o pomoc svého švagra, královského prokurátora Oldřicha z Chlumu. Jenže dříve, než se může svých povinností ujmout, je v Benešově v noci zavražděn rychtář. Jeho žena přičítá vraždu čtveřici sourozenců, kteří byli obviněni z lupičství a večer předtím oběšeni v Děčíně.

Martin ze Stvolna opouští z pověření Karla IV. s malou výpravou České země. Jeho úkolem bude získávat v zahraničí pro katedrálu svatého Víta ostatky svatých. Ani na této cestě není ochuzen o ženskou společnost -⁠ doprovází jej Johanka, stále ještě zákonná manželka třeboňského kata. Nejprve putují do Německa, kde se Martin ze Stvolna setkává s dávným přítelem a později nepřítelem na život a na smrt, Konrádem z Wormsu. Potíže s inkvizicí však způsobí, že královský vyslanec musí brzy uprchnout do Itálie.

Zábavnou formou sledujeme proměnu společenského chování v ohledu na intimní činnosti (např. antikoncepce či spodní prádlo) od starověku až po novověk. V učebnicích historie i vědeckých dílech najdeme především údaje o panovnících, slavných bitvách, hospodářství i umění, ale o základních lidských potřebách se toho dozvíme málo či vůbec nic. Vlastimil Vondruška to napravuje a lehce stravitelným stylem přináší informace o různých pojetích péče o lidské tělo a o proměně společenského chování v ohledu na intimní činnosti od starověku až po baroko.

Přes dvacet příběhů s detektivní zápletkou se odehrává v různých dobách od středověku až do 18. století. V poutavém vyprávění nás autor provede prostředím hradů a dvorských slavností, temných uliček měst a špinavých předměstí, prosperujících panství i zapadlých vesnic. Hlavními hrdiny příběhů s věrohodně vylíčenou atmosférou a živými dialogy jsou lidé rozmanitých cechů, stavů i řemesel. Od rytířů, vyrážejících na křížovou výpravu, pražské konšele, studenty až k vykonavatelkám nejstaršího řemesla.

Spory pánů z Dubé s Vartemberky už delší dobu trápí celé severní Čechy, skoro stejně jako lapkové, kterými se zemské stezky jen hemží. Ostatně, co dobrého může prostým lidem přinést drancování a boj mezi urozenými rody? Na hradě Vartemberku se však chystá předem domluvená svatba mezi Ludmilou z Vartemberka a Benešem z Dubé, které má nepokojům učinit přítrž. Na hostinu přijíždí také královský prokurátor Oldřich z Chlumu, pověřený dohledem nad stavbou hradu Bezdězu. Jaké je však jeho překvapení, když jej vyhledá Ludmila z Vartemberka a prosí ho o pomoc.

Audiokniha navazuje na úspěšnou sérii povídek z různých okamžiků a míst české historie. První část obsahuje osm příběhů z období vlády krále Přemysla Otakara II. Hlavním vyšetřovatelem je královský prokurátor Oldřich z Chlumu, kterého provází nerozluční pomocníci panoš Ota, velitel Diviš a také inteligentní, zvědavá manželka Ludmila z Vartemberka. Protože se Oldřich z Chlumu nespokojí s pouhým dopadením zločince, ale hledá skutečnou spravedlost, mají někdy jeho rozřešení případů nečekané konce.

Případ, který před dvěma a půl staletími uzavřel Oldřich z Chlumu, znovu ožívá během vyšetřování vražd, jež vede Jiří Adam z Dobronína. Cosi tehdy zůstalo neobjasněno... Královský písař Jiří Adam z Dobronína se pouští do pátrání po ztraceném šperku dávno zesnulé královny Kunhuty. Láme si hlavu, proč urozená žena kdysi přivezla smaragdový náhrdelník nevýslovné ceny na nevýznamné místo na severu Čech. Netuší, že dvě a půl staletí starý zločin nedává spát ani jeho předchůdci ve vyšetřování zločinů, královskému prokurátorovi Oldřichovi z Chlumu. Udělal někde chybu? Přehlédl něco důležitého?

Druhorozený syn chudého českého zemana Martin ze Stvolna odchází do Paříže na nejvěhlasnější univerzitu známého světa. Záhy se zaplétá do milostných avantýr a na tom nejméně očekávaném místě nachází svou první velkou lásku. Brzy mu jeho loutna a básnické umění otevřou cestu i do těch nejvyšších kruhů. Na studium nezbývá mnoho času, přesto však spolu s přáteli studenty vzbudí zájem inkvizice. Příčinou má být četba zakázaných knih, které kolují po městě, skutečnost je však možná jiná. Martinovi ze Stvolna nezbývá nic jiného, než z města uprchnout.

Detektivní příběh z prostředí pražského královského dvora líčí první setkání druhorozeného syna pána z Chlumu s budoucím králem železným a zlatým. Po studiích přijme pětadvacetiletý Oldřich z Chlumu místo královského písaře, i když by se mnohem radši proháněl na koni po kolbišti. Doufá, že si ho všimne nějaký mocný velmož a bude moci své zemi sloužit i jinak než jen opisováním úředních listin. Příležitost se mu naskytne v okamžiku, kdy se mladému královskému synovi Přemyslu Otakarovi II.

Častolov z Frýdlantu přijde za nevyjasněných okolností o manželku Anežku. Najdou ji mrtvou pod skálou, na které se tyčí rodový hrad. Popravce uzavře její smrt jako nešťastnou nehodu, záhy nato je však zabit i on. Královský prokurátor Oldřich z Chlumu slíbí své ženě Ludmile celou záležitost vyšetřit a přesvědčí se o tom, že nejnevděčnějším úkolem je pomáhat příbuzným. Jakmile se pustí do pátrání, začnou mysteriózními způsoby umírat další lidé. Spojujícím motivem série úmrtí je tajemná soutěska, zvaná Peklo. Protože však nikdo z podezřelých vraždy spáchat nemohl a ďáblovy stopy se zdají být nepopiratelné, dostává se ke slovu inkvizice.

Hospodyně Jiřího Adama z Dobronína obdrží jako dárek knihu Manželské zrcadlo, která obsahuje různé také poučné příběhy a rady pro život vdané ženy. Sousedka Barča si spojí jeden z příběhů, které kniha popisuje, s jistou skutečnou událostí. Obě napadne, že může jít o utajený zločin. Rozárčin muž Petr Korec jim sice nápad rozmlouvá, ale nakonec se dá přemluvit a vyrazí za autorem knihy. Tím začíná řetěz podivných událostí, v nichž hrají roli temné síly, nevěra a lakota.

Jan Lucemburský se stává českým králem. Spisovatel a historik líčí jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše. "Cesta Lucemburků na český trůn nebyla jednoduchá a více než meče hovořila zpočátku diplomacie," píše Vlastimil Vondruška. Lucemburská epopej začíná právě tam, kde končí autorova Přemyslovská epopej. V prvním díle Jan Lucemburský nastupuje na český trůn, na konci oblouku vyprávění je pak smrt jeho syna Karla IV. Spisovatel a historik líčí jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše.

Kolik si proslulý kat Jan Mydlář naúčtoval za popravu 27 českých pánů? Jak probíhala poprava mečem či oběšením? Co směl mít odsouzenec v den smrti na sobě? Jak se pranýřováním trestaly menší přestupky a jaké byly nejběžnější způsoby mučení a mučící nástroje? Dnes nám může připadat zacházení se zločinci zbytečně kruté, bolestivé a nelidské, ale ve skutečnosti bylo přesně takové, jako sama doba. Kati, jejich biřici, ani městská rada s rychtářem nebyli sadisté, užívali pouze takové prostředky, které byly v jejich době dostupné a účelné.