Začátkem listopadu minulého roku se tým Českého centra Vídeň rozrostl o dalšího člena: je jím překladatelka a houslistka Theresa Clauberg. Už před lety jako praktikantku ji pracovní náplň tohoto kulturního institutu bavila a v jeho činnosti viděla důležitost, a proto ji vypsaná pozice „komunikace a organizace“ ihned zaujala. S Theresou Clauberg si dnes večer budeme povídat jak o její aktuální profesní výzvě, tak se dostaneme také do minulosti a zaměříme se na její studium hudby a translatologie. Zabrousíme také k jejím kořenům. Otázky jsem Therese pokládala ještě v minulém roce.

K zachování kultury a jazyka všech šesti uznaných autochtonních menšin Rakouska významně přispívají také jejich poradní sbory. Český poradní sbor při úřadu spolkového kancléře byl založen před 30 lety. Stejně jako i ostatní plní poradní funkci. V následujícím příspěvku na Vás čeká vyprávění Richarda Baslera a Pavla Rodta, členů českého poradního sboru.

V aktuálním podcastu nám Věra Gregorová poodkryje další stránky své životní cesty, a to tentokrát spíše ze soukromé perspektivy. Tímto povídáním s ní tak uzavřeme naši třídílnou rozhlasovou řadu.
Díky svému dlouholetému kariérnímu působení v UNIDu, organizaci OSN pro průmyslový rozvoj, procestovala i daleké země jako například Kolumbii, Ghanu nebo Indii a právě indickou kulturu nebo alespoň její část jí mohl blíže představit i její muž.

Jsou lidé, kteří mají dějiny v krvi – a kníže a politik Karel Schwarzenberg k nim patřil ve výjimečné míře. Dědic jednoho z nejvýznamnějších evropských šlechtických rodů, držitel českého i švýcarského pasu a jeden z tvůrců moderní Evropy. Jeho rodinná historie je kronikou staletí, plná kulturní, politické a jazykové rozmanitosti. V reportáži redaktorky Martiny Pfeffer si na něj zavzpomínáme s těmi, kteří ho osobně znali nebo se s ním jen setkali.

Před 30 lety, roku 1994, byl ustanoven český poradní sbor při úřadu spolkového kancléře. Jak už z jeho názvu vyplývá, ve Spolkovém kancléřství má poradní funkci. Jeho členové jsou jmenováni kancléřským úřadem na základě návrhu jednotlivých organizací vídeňských Čechů. Jaké byly jeho začátky, co se skrze něj podařilo prosadit a jak vypadá dnes - to Vám přinášíme v aktuálním vydání Podcast Češi.

Překládá díla předních českých autorek a autorů. Příští rok vyjde v jejím překladu do němčiny autobiografický román Baletky tanečnice Miřenky Čechové. Jedním ze snů bohemistky a překladatelky Julie Miesenböck, která pochází z Horního Rakouska, bylo žít v cizině. Dva roky strávila jako lektorka v Krakově, než se přestehovala do Prahy, která se stala jejím dalším domovem.

Začátkem září Vám naše redakce přinesla téma „Jak vídeňští Češi vnímají svou identitu.“ Dnes v něm budeme pokračovat. Bohemistka Markéta Schürz Pochylová z vídeňské slavistiky je jednou z badatelek, která zkoumala to, jak Češi ve Vídni sami sebe vnímají.

Když si představíte setkání historických vozů, možná vám v mysli vyvstane modrá obloha, slunce a nablýskané karoserie. Letos ale počasí organizátorům i účastníkům udělalo čáru přes rozpočet. Místo tradiční přehlídky veteránů se Vídeň během pátku třináctého proměnila spíše v reklamu na pláštěnky. Přesto se na 43. evropské Aero setkání sjelo přesně 45 nadšených posádek z různých koutů Evropy. Víkendové setkání se nakonec přes nepřízeň počasí skvěle vydařilo. Jak to účastníci s nadsázkou shrnuli: „Pršelo jen jednou – od středy do pondělí!“